Čeština (Česká republika)GermanEnglish (United Kingdom)Polish (Poland)

Server

Všechny texty a fotografie zde umístěné jsou majetkem jednotlivých autorů a je zakázáno je bez jejich
souhlasu jakýmkoliv způsobem rozšiřovat či publikovat.
jeseniky.org , moravskehory.com, jesenicko.biz, sumpersko.eu

 

optimalizováno pro: 1024x768 a vyšší, IE


Copyright Jeseniky.org design


2003 - 2023 Všechna práva vyhrazena

Vytvořeno v Joomla!

PageRank

Rychleby PDF Tisk Email
Napsal uživatel http://www.castles.cz   
Čtvrtek, 01 Červen 2006 12:30
Share
Image
Zdroj: Castles.cz
Image
Poloha na mapě


Popis exteriéru:

Hrad stával na strmém výběžku Přílbového vrchu (425 m n.m.) nad údolím Račího potoka. Půdorys areálu má tvar nepravidelného oválu. Stavba vznikla, zdá se, minimálně ve dvou fázích. Nejstarší jádro sestávalo z jednodílného podsklepeného paláce na západě a mohutného bergfritu kruhového půdorysu o průměru více než 10 m. Bylo obklopeno hradbou, valem a příkopem. Vstup do něj byl patrně z východu, přímo proti věži stojící uvnitř nádvoří. Tato struktura je typická pro všechny wüstehubské hrady. Při pozdějších přestavbách byl vstup do jádra přeložen na jeho západní stranu; přicházelo se k němu parkánem, který jádro obklopil téměř ze všech stran. Nejvíce zesíleno bylo opevnění na přístupové jihovýchodní straně - parkán obíhající jádro zde byl rozdělen ještě jednou hradbou a před dnes zcela zaniklou branou do parkánu byl postaven ještě jeden krátký parkán. Ten byl zakončen v jihovýchodním rohu čtverhrannou věží, v níž bývala první brána a do níž se vstupovalo přes most, který překlenul hluboký a široký příkop; před tím byl výše zmíněný mohutný val, obklopující hrad ze tří stran. Rovněž počet budov jádra se rozrostl. V sousedství brány do jádra stávaly dvě budovy, které patrně sloužily jako stáj a kuchyně. K jižní části hradby obíhající jádro byla přistavěna obdélníková nepodsklepená budova nejasného účelu. Na skalce vedle ní možná býval vstup na hradební ochoz, upravený na počátku 20. století na romantickou vyhlídku. Skromný rozsah a podoba hradních budov nesvědčí pro sídelní, nýbrž strážní funkci hradu. Opevnění hradu, byť mohutné (síla hradeb až 2,5 m), lze označit jako konzervativní. Patrná je absence snahy o aktivní obranu, snad s výjimkou masivní hranaté věžice vedle první vstupní brány.

Popis interiéru:

Nedochoval se.

Současný stav

Z hradu se do dnešní doby zachovaly výrazné zbytky hradeb, budov jádra, torzo bergfritu, mohutný val i hluboký příkop. Z vyhlídky na jižní straně je krásný pohled do údolí Račího potoka. Bohužel je však nutno konstatovat, že prostorné hradní nádvoří, jakož i celý areál, začínají zarůstat křovinami. Rovněž destrukce některých částí hradu je progresivně na postupu, což je jistě velká škoda.

Historie objektu:

O hradu v Račím údolí u Javorníka neexistují žádné písemné zprávy. Dokonce i jeho jméno kopíruje název horského hřbetu, tj. Rychlebských hor (resp. jejich německého ekvivalentu Reichensteiner Gebirge). Přesto, zvláště díky kvalitní analytické práci P. Kouřila a jeho spolupracovníků, dokážeme o historii hradu leccos vyvodit. Předně je třeba pozastavit se nad podobou hradního jádra. Ta totiž společně s faktem, že archeologické nálezy situují datum vzniku hradu někam na přelom 13. a 14. století, velmi nahrává hypotéze, že stavebníky pevnosti byli Wüstehubové. Tento loupeživý rod na počátku 14. století uchvátil značnou část Jesenicka a území jeho panství potřebovalo zajištění. A tím mohl být na západě právě hrad zbudovaný v Račím údolí. Tato poloha by navíc byla vhodná pro umístění základny pro pořádání výprav do Kladska a Čech. Vratislavští biskupové jistě nemohli připustit, aby neměli vlastní území dlouhodobě pod kontrolou. Není tudíž nepravděpodobné, že v rámci konsolidace poměrů v oblasti - možná za éry biskupa Přeclava z Pogarel - přešel rychlebský hrad do jejich majetku a byl zařazen pod správu hradu v Javorníku. Toto sousedství pro něj bylo vyloženě nešťastné, protože, ač byl na lokální poměry mohutnou pevností, první housle hrál vždy Javorník. Dobové dokumenty v oblasti dnešního českého Slezska zmiňují vždy pouze ústřední hrady Javorník, Edelštejn a Fürstenwalde; hrady, patřící pod jejich správu, byť třeba i významné, nejsou s výjimkou Kaltenštejna zmiňovány vůbec a zpravidla s centrálními hrady sdílely jejich majitele i osud. To je zřejmě i případ rychlebského hradu, jehož jméno nám zakryl závoj času. Neznáme ani datum jeho zániku. Na základě četných nálezů použitých zbraní a spálených koster užitkových zvířat ale lze s jistotou říci, že se tak stalo v přímé souvislosti s neznámou vojenskou akcí, která znamenala jeho dobytí a zničení. F. Spurný se ve svém díle odkazuje na blíže nespecifikovanou zprávu, podle níž olomoucký biskup Stanislav I. Thurzo vypravil na počátku 16. století proti hradu, ovládanému rytířskými lapky, silné vojsko, které jej dobylo a zbořilo. V kontextu pozdějších analýz se ale toto vysvětlení nezdá být přesvědčivé. Vždyť o hradu není po celé 15. století v dobových dokumentech ani zmínka. A to i přesto, že hrad v Javorníku ležel v této době delší čas v troskách. A právě tato okolnost je významná. Javornický hrad byl dobyt husity v roce 1428 při mohutné ofenzívě, která byla namířena proti jejich hlavnímu nepříteli v oblasti, vratislavskému biskupovi Konrádovi IV. Husité si po obsazení Javorníku jistě nemohli dovolit nechat v zádech pevnost formátu rychlebského hradu. Jeví se tudíž jako velmi logické situovat datum zániku hradu k roku 1428. Rozsah akce, kterou útočníci podnikli k jeho dobytí, byl značný a tak lze téměř vyloučit, že by se jednalo o nějaký menší oddíl v rámci lokálního konfliktu. Hrad nebyl nikdy obnoven. Až na počátku 20. století se skupina nadšenců pokusila zachovat jeho zbytky pro příští generace a provedla na hradě v roce 1910 rozsáhlé konzervační práce. Jak vidíme dodnes, korunované úspěchem, byť bohužel za cenu některých romantických a neodborných zásahů do struktury původní stavby.

Přístup k objektu:

 7 km po značce z Javorníku.
 Po lesní cestě asi 8 km z Javorníku
 Javorník
 Javorník
 Javorník

Fotogalerie:

Image
pokus o hmotovou rekonstrukci první stavební fáze (13./14. stol.) dle P. Kouřila
Image
pokus o hmotovou rekonstrukci mladší vývojové fáze (14./15. stol.) dle P. Kouřila
Image
Profil
Image
Vyhlídka
Image
Druhá brána
Image
Brána
Image
Vstup na vyhlídku
Image
Vnitřní šachta věže

 

 
 
Jeseniky: Ubytování v Jeseníkách | Jeseniky.org | Turistika Jeseníky | Lyžařská střediska v Jeseníkách | Počasí Jeseníky | Zajímavosti a novinky z Jeseníků | Live kamery Jeseníky