Čeština (Česká republika)GermanEnglish (United Kingdom)Polish (Poland)

Links

Server

Alle Texte und Bilder befinden sich im Eigentum der einzelnen Autoren und verboten ist, ohne ihre
Zustimmung in irgendeiner Weise verbreiten oder zu veröffentlichen

jeseniky.org , moravskehory.com , jesenicko.biz , sumpersko.eu optimiert für: 1024x768 und höher, IE 5,0

Copyright Němčík design
2003 - 2008 Alle Rechte vorbehalten


Support: Kraliq 2005

Erstellt in Joomla!

PageRank



Turistická trasa Ramzová - Šerák - Červenohorské sedlo PDF Drucken E-Mail
Geschrieben von: Reportéři   
SUNDAY, 01. JUNE 2008 01:00
Share

Image
Z Ramzové se vydáme po červeně značené turistické trase č. 0604. Projdeme kolem železniční stanice, přejdeme cestu a po pěti minutách pohodlné chůze dojdeme k turistickému rozcestníku „Ramzová - dolní stanice lanovky" (782 m n.m.). Odsud pokračujeme nejprve lesní pěšinou a po chvíli lesní cestou zvanou U Dobré vody. Přejdeme sjezdovku pod sedačkovou lanovkou a po 0,3 km míjíme kamenný přístřešek zvaný Dobrá Voda (910 m n.m.), který zastřešuje stejnojmenný pramen. Vnoříme se do vzrostlého lesa a dojdeme ke křižovatce lesních cest k rozcestníku „Nad Dobrou vodou" (975 m n.m.). Zde se naše cesta ostře lomí směrem k východu. Pohodlně dojdeme až k prostřední stanici sedačkové lanovky k místu zvaném Černava (1065 m n.m.). Před námi se otevře velmi zajímavý pohled na Mračnou horu (1253 m n.m.). Prohlédneme si informační ceduli Správy CHKO Jeseníky, ze které načerpáme základní informace o Národní přírodní rezervaci Šerák - Keprník a dále pokračujeme nejprve po hlinité cestě, kterou záhy vystřídá cesta kamenitá....

Pochvíli se nám naskytne pohled do horní části údolí Branné a po té pokračujeme lesním porostem. Při postupném stoupání můžeme pozorovat jak se les mění - stromy jsou čím dál menší, protože se jejich tvar s přibývající nadmořskou výškou přizpůsobuje čím dál drsnějšímu klimatu. Les roste na velmi příkrém svahu s extrémním sklonem a často zde vidíme poměrně rozsáhlé kryoplanační terasy. Ty jsou typickým periglaciálním tvarem vzniklým mrazovým zvětráváním v předpolí ledovce - jedná se o erozní tvary zaříznuté do skalního podkladu.
Po čase vstupujeme na území Národní přírodní rezervace Šerák - Keprník, takže se budeme chovat maximálně ohleduplně a hlavně nebudeme vstupovat mimo značené turistické trasy. Tato rezervace o rozloze 1174,44 ha zaujímá vrcholovou část hřbetu Šerák - Keprník - Vozka. Byla vyhlášena za účelem ochrany subalpínských holí, významných porostů horských klimaxových smrčin pralesovitého charakteru s příměsí jeřábu, klenu, uměle vysazené borovice kleče a limby a několika rozsáhlých vrchovištních rašelinišť. V rezervaci rostou vzácné, zvláště chráněné druhy rostlin, mezi než patří např. zvonek vousatý, oměj šalamounek, zvonek okrouhlolistý sudetský, hořec tečkovaný, vranec jedlový, jalovec obecný nízký, violka žlutá sudetská, violka dvoukvětá, sítina trojklaná, šicha obojaká, plavuň pučivá a další. Mezi významné zástupce fauny patří tetřev hlušec, jeřábek lesní, tetřívek obecný, sluka lesní, linduška horská, křivka obecná a krkavec velký. Ze vzácných savců se zde vyskytuje rys ostrovid.
Po chvíli chůze od hranice NPR (tabule s velkým státním znakem a názvem rezervace) se přímo u stezky nachází výhledové místo se zábradlím zvané Koňská vyhlídka. Podle pověsti se zde v minulých dobách při přibližování dřeva zřítil vozka s koněm. Při pádu z tohoto příkrého skalního srázu do rokle řeky Branné oba zahynuli. Odsud se nám otevře úchvatný výhled do tohoto údolí, nad nímž se tyčí nejvyšší hora Keprnické hornatiny - Keprník. Při slunečném počasí se krásně leskne voda z pramenů řeky Branné řítící se po rulové skále severozápadních svahů této hory.
Od vyhlídky dále pokračujeme po cestě vyskládané z kamenů. Postupně se dostáváme k horní hranici lesa, což nám připomene nepůvodní borovice kleč. Ta byla v Hrubém Jeseníku vysazována koncem 19. století za účelem zvýšení horní hranice lesa a postupně se rozšířila. To mělo za následek úbytek životního prostoru pro velmi vzácné druhy rostlin. Procházíme po jižním úbočí hory Šerák (1351 m n.m.) na jehož vrcholu vystupuje šedá keprnická rula a na svazích svor s velkými krystaly staurolitu (hlinito-železnaté křemičitany). Temeno vrcholu je porostlé rozvolněným horským lesem s porostem uměle vysazené kleče. Na jeho jihozápadním svahu se nachází menší kamenné moře, které vzniklo kolísáním teplot ve čtvrtohorách.
Dorazíme k rozcestníku „Šerák - rozcestí" (1319 m n.m.). Odsud se můžeme vydat k blízké turistické chatě Jiřího, kde se můžeme občerstvit, popřípadě pokračovat po dalších turistických trasách do obce Lipová - lázně.
My však vykročíme dále po červené značce jižním směrem a po 0,5 km klesání se dostaneme k rozcestníku „Pod Keprníkem" (1282 m n.m.). Zde se od nás odpojuje modře značená turistická trasa, kterou bychom se dostali do Filipovic. Stoupáme stále po červené a po 1,0 km vystoupíme nad horní hranici lesa. U stezky je krátká odbočka přímo na vrchol Keprník (1423 m n.m.). Je to nejvyšší hora stejnojmenné hornatiny a čtvrtá nejvyšší v Hrubém Jeseníku. Je to místo s perfektním kruhovým rozhledem - někdy bývá označováno jako druhé nejlepší výhledové místo v Jeseníkách (hned po Pradědu) a pro usnadnění orientace ve vrcholech je zde umístěn kamenný směrník. Na západě se rozkládá Králický Sněžník, na severu Rychlebské hory, na severovýchodě Zlatohorská vrchovina a zbylé vrcholy patří Hrubému Jeseníku - zejména Pradědské a Medvědské hornatině. Z vrcholů Keprnické hornatiny můžeme spatřit Vozku, která se vypíná jihojihozápadně od nás, jihojihovýchodně se zase tyčí rovněž nepříliš vzdálená Červená hora a na severu se rozkládá temeno Šeráku. Image
Při vrcholu jsou horské subalpínské hole, které přecházejí ve vrcholovou smrčinu s charakteristickými vlajkovými tvary smrků ve směru převládajících větrů. Na samém vrcholu jsou nízké skály ze staurolitického svoru a na svazích vystupuje šedá keprnická rula. V Českém masívu ojedinělé jsou mrazem tříděné kopečkovité půdy, tzv. thufury.
Po prohlédnutí panoramatu nejvyšších hor Moravy a Slezska sestupujeme po kamenité stezce až k místu „Trojmezí" (1316 m n.m.). Zde se nachází odbočka na žlutě značenou turistickou trasu, která by nás po 1,5 km zavedla na druhou nejvyšší horu Keprnické hornatiny zvanou Vozka (1377 m n.m.). Na vrcholu této hory stojí 7 m vysoká skála ze staurolitického svoru. Tvoří významnou krajinnou dominantu a celá skupina skal zaujímá plochu 80 x 120 m. Na tento zajímavý geomorfologický útvar upomíná legenda o proměně formana s povozem ve skálu. Vozka si v době hladomoru při převozu chleba hladovějícím tudy chtěl zkrátit cestu. Na špatné cestě klel a volal ďábla na pomoc. Na ďáblovu radu pak dláždil cestu pecny chleba, za což ho trest "pána hor" neminul.
My však z Trojmezí pokračujeme stále po červeně značené stezce a náš směr se zvolna mění k jihovýchodu. Naše stezka vede významnými porosty horských klimaxových smrčin pralesovitého charakteru s příměsí jeřábu, klenu, uměle vysazené borovice kleče a limby. Dále se zde vyskytuje unikátní porost horské smrčiny - tzv. Branenská cenová kultura, která byla založena roku 1856. Nachází se ve výši 1125 - 1385 m a svého času to byl nejvýše položený porost v Rakouské monarchii vzniklý umělým zalesňováním. Část dnešní rezervace (172 ha) byla chráněna již od roku 1903, kdy ji za účelem ochrany horského pralesa vyhlásil majitel panství Jan II. z Lichtenštejna a je tedy nejstarší rezervací na Moravě (tzv. lichtenštejnský prales). Cestou procházíme také kolem vrchovištního rašeliniště. Rašeliniště mají velký význam vodohospodářský a přírodovědecký a nacházejí se v nadm. výškách od 1100 do 1350 m. Vznikla na základě nepropustného podloží keprnické ruly, vysokého ročního úhrnu srážek (1100 - 1200 mm) a nízké průměrné roční teploty, která se pohybuje okolo 2° C. U rašeliniště je cedule naučné stezky, z níž se dovíme další informace o rašeliništi, zejména o významné flóře.
Po 1,5 km klesání dorazíme do místa Sedlo pod Vřesovou studánkou (1205 m n.m.). Odsud se můžeme vydat po zelené značce směrem na Vozku, po žluté údolím Hučivé Desné do Koutů nad Desnou nebo opět po žluté jihovýchodním směrem na blízkou Červenou horu (1333 m n.m.). Červené stezka pokračuje úzkou pěšinou a postupně se před námi otvírá úchvatný pohled do údolí Hučivé Desné. Dojdeme k rozc. „Vřesová Studánka" (1290 m n.m.). Svah pod námi byl v minulosti postižen silnou erozí - největší katastrofa nastala po průtrži mračen 21. 6. 1921, kdy během 30 minut sjelo 60 000 m³ půdy i s lesem do údolí Hučivé Desné. Sesuv postihl území o délce 800 m a šířce 180 m. Toho dne byl v Hrubém Jeseníku mezi Keprníkem a Červenohorským sedlem zaznamenán nejintenzivnější přívalový liják po dobu meteorologických pozorování. Na Červenohorském sedle napršelo 196,5 mm, z toho za 2 hodiny 134 mm a za hodinu 80 mm, a na hřebeni muselo zákonitě napršet ještě více. Hmota ze sesuvu zahradila údolí Hučivé Desné a vytvořila obrovskou nádrž. Její následné prolomení způsobilo katastrofální škody v celém údolí kolem řeky Desné. Při této povodni zahynuli čtyři lidé.
Na svahu Červené hory nad Vřesovou Studánkou ve výši 1313 m stávala chata Vřesová studánka. Byla postavena v r. 1892 pod názvem Hedelbrünnel, po II. světové válce byla v provozu, ale byla jen minimálně udržována. Roku 1981 byla uzavřena a roku 1988 stržena. V blízkosti chaty stávalo několik kostelů. První zde stával již od 18. století, druhý od r. 1850 do roku 1926, kdy musel být z důvodu špatného statického stavu stržen. Třetí od roku 1927 do 10. 5. 1946, kdy po zásahu bleskem vyhořel. Dnes zde stojí pouze menší kamenná stavba nad pramenem zdejší studánky z roku 1927.
Z tohoto velmi zajímavého místa s překrásnými výhledy na severně se rozkládající Keprník a blízký vrchol Vozky se Spáleným vrchem pokračujeme po lesní asfaltové cestě pralesovitými smrčinami asi 4,5 km na Červenohorské sedlo (1013 m n.m.). Těsně před sestupem do samotného sedla se nalevo od cesty nachází menší lom, kde je patrný výskyt amfibolických vápenců a erlánů. O tomto lomu blíže pojednává informační tabule naučné stezky.
V samotném Červenohorském sedle se nachází komplex horských hotelů a chat a také poměrně rozsáhlý lyžařský areál. Zde naše putování končí.


Image Image
Image Image

Дон "Скачать казино игру"Хуан был полон страха за своих друзей.

Господин "Бесплатна скачать майкрафт"обер-лейтенант телефонировал уже "Скачать хранители игру"дважды.

В девять часов совещание у "Купить игру новый человек паук"полковника.

Кровь отхлынула от его щек, "Ключ для антивируса касперский скачать"челюсть отвисла, он быстро, прерывисто дышал.

 
Jeseniky: Ubytování v Jeseníkách | Jeseniky.org | Turistika Jeseníky | Lyžařská střediska v Jeseníkách | Počasí Jeseníky | Zajímavosti a novinky z Jeseníků | Live kamery Jeseníky