Od železniční stanice (515 m n.m.) se vydáme po zeleně značené stezce č. 4804 cca 0,3 km po asfaltové silnici jihozápadním směrem k rozcestí „U kostela" (506 m n.m.). Západním směrem bychom mohli pokračovat po modré směrem do Horní Lipové, my se však vydáme po zelené. Ta nás přes louky asi po jednom kilometru dovede k místu zvaném „U obrázku", nad známý lyžařský areál Miroslav, kde se nachází chata v níž se můžeme případně občerstvit. Z tohoto místa se vydáme po kamenivem zpevněné lesní cestě zvané Horní Miroslav, krátce projdeme lesem a dále stoupáme kolem luk, které jsou známy výskytem některých zvláště chráněných druhů rostlin. Asi po patnácti minutách chůze se opět vnoříme do lesa a po další čtvrthodince pochodu se dostaneme k rozcestí „Miroslav" (800 m n.m.). Zde zelená značka končí a my se dostaneme na žlutě značenou stezku č. 7804, jež vychází z železniční stanice v sousedním Jeseníku. Dále pokračujeme vcelku mírným stoupáním vzrostlým lesem, kde se střídají smrkové monokultury s bučinami. Po 1,5 km dojdeme k rozcestí „Pod strmým" (879 m n.m.), které již svým názvem napovídá, že nás na dalším úseku.....

  Dále pokračujeme vcelku mírným stoupáním vzrostlým lesem, kde se střídají smrkové monokultury s bučinami. Po 1,5 km dojdeme k rozcestí „Pod strmým" (879 m n.m.), které již svým názvem napovídá, že nás na dalším úseku čeká výraznější stoupání (čeká nás ještě převýšení téměř 450 m). Asi 200 m od rozcestí se cca 50 m západně od stezky nachází kamenný pramen zvaný Antonius quelle (907 m n.m.), který zde vybudovali původní němečtí obyvatelé v roce 1934. Na tomto místě, zvaném též „U Antoníčka" se můžeme osvěžit pramennou vodou. Vrátíme se zpět na stezku a dvakrát přejdeme asfaltovou silnici podle lesníků zvanou Obří skály. Po přechodu cesty vstupujeme na území Národní přírodní rezervace Šerák - Keprník, což znamená, že se budeme chovat ohleduplně a budeme dodržovat pokyny uvedené na tabuli označující začátek rezervace. Jedná se zejména o zákaz vstupu mimo značenou stezku. Turisté si často krátí trasu výstupu a tím způsobují půdní erozi. Eroze je zapříčiněna sešlapem vegetace a narušováním půdního krytu, což má při značném sklonu svahu a vysokých srážkových úhrnech velmi negativní dopad. Po prohlédnutí tabule Správy CHKO Jeseníky a načerpání základních informací o rezervaci dále stoupáme po úzké pěšině serpentýnami, které mají celkem deset ostrých zatáček. Místy se nám otvírají pěkné výhledy směrem na údolí Staříče, údolí Bělé a na přilehlé vrcholy Rychlebských hor, Zlatohorské vrchoviny a Hrubého Jeseníku. Jak stoupáme můžeme pozorovat změny lesního porostu. S přibývající nadmořskou výšku se jeho charakter značně mění - smrkové porosty se přizpůsobují extrémním klimatickým a stanovištním podmínkám zejména svým menším vzrůstem a tvarem koruny. V tomto pralese, který většinou dosahuje stáří v rozmezí 150-ti až 170-ti let nalezneme také ekotyp jesenického horského smrku s příměsí jeřábu a javoru klenu.

  Jakmile dokončíme výstup strmým stoupáním, dojdeme k rozcestí „Pod Šerákem" (1280 m n.m.), kde se k nám zprava připojuje modrá značka vedoucí od Obřích skal. Pokračujeme po kamenité stezce jihozápadním směrem a po pěti minutách chůze narazíme na turistickou chatu Jiřího, která se nachází na východním úbočí Šeráku v nadmořské výšce 1325 m. Od chaty se nám otevřou krásné výhledy na východní část Rychlebských hor, Zlatohorskou vrchovinu s plošinou Revízu, údolí Bělé a celý hřbet Medvědské hornatiny až po sedlo Videlský kříž. Jižně od chaty se vypíná mohutná hora Keprník (1423 m n.m.). Samotný vrchol Šeráku (1351 m n.m.) se nachází 150 m jihozápadně od chaty, ale přístup na něj je z důvodu výskytu vzácné vegetace zakázán. Chata, kde je možné se občerstvit je rovněž průsečíkem několika turistických tras, takže máme na výběr, kterým směrem se vydáme.