Naučná stezka otevřená v roce 2010 se zaměřením na přírodní zajímavosti, geologické fenomény a historii vápenictví Latzelova stezka krasem Rychlebských hor ukazuje co je to kras, jak a kde vzniká, jak se dříve těžil vápenec, jak ovlivnil výskyt vápence v tomto kraji způsob života lidí a jaký byl život dělníků ve vápence 19. století. Průvodcem po stezce je Anton Cajetan Latzel. Rodina Latzelů byla jedna z nejvýznamnějších průmyslnických rodin na Jesenicku v 19. a na začátku 20. století. Anton Cajetan Latzel v roce 1869 postavil ve Vápenné první kruhovou pec na pálení vápna ve Slezsku. Díky Latzelovi tak vápenný průmysl  doznal nebývalého rozmachu ve slezském regionu.Stezka začíná u nádraží ČD Vápenná a vede přes Polku, Lesní Čtvrť až do Horní Lipové k penzionu Pod smrkem. Stezku lze procházet i opačným směrem. Stezka má délku 9 km a celkem je zde 8 informačních tabulí.

Vydáte-li se po silnici z Rejvízu u Jeseníku směrem k hranicím s Polskem a k městu Zlaté hory, potkáte u odbočky na Ondřejovice v ostré zatáčce nenápadné odpočívadlo. Místo, odkud je možné pohlédnout směrem na Horní Údolí, poskytuje pěkný výhled a zajímavou historii. Současný dřevěný přístřešek ve tvaru hříbku byl znovuvybudován Lesy České republiky na základě stavby, která zde již dávno stávala. Odpočívadlo leží na křižovatce cesty z Rejvízu do Horního Údolí a do Ondřejovic a jako takové i díky svému pozorovacímu významu hrálo svou roli během mobilizace v roce 1938. Na tomto místě byly zbudovány zákopy s dvěma těžkými kulomety a jedním lehkým, společně s důležitou pozorovatelnou. O ochranu se staral smíšený 7. hraničářský prapor a Stráž Obrany Státu. Během krizových dnů před podpisem Mnichovské dohody bylo místo pravidelně napadáno oddíly henleinovců. Těm se sice ubránilo, ale 5.10.1938 se jednotka musela stáhnout a místo bylo obsazeno Wehrmachtem. Dnes se o těchto událostech mohou dočíst návštěvníci alespoň z informační tabule.

Venušiny misky na Smolném vrchu { 404 m.n.m. } nedaleko Vidnavy, jsou zajímavým skalním objektem. Přírodní utvar na okraji smíšeného lesa vznikl vodní erozí a poskytuje zajímavý zážitek pro nenáročný půldenní výlet. Na skalách těsně pod vrcholem, kam vás dovede půlkilometrová odbočka ze zelené značky, je možno spatřit ohromné skalní mísy, které na první pohled vypadají jako dílo zručného kameníka. Největší se nachází na okraji zábradlím opatřené vyhlídkové plošiny. Má téměř dokonalý kruhový půdorys o průměru 150 cm, dosahuje hloubku 106 cm a nechybí jí ani 35 cm široký odtokový žlábek. Pouze v období dlouhotrvajícího sucha bývá mísa suchá, jinak se na jejím dně udržuje stále voda, která se jen zvolna odpařuje. Kapacita mísy je až 65 litrů. Ze skal je velmi pěkný výhled do krajiny. Nedaleko vede také cyklostezka a tak tato přírodní památka může sloužit jako příjemné odpočinkové místo na Vaší trase.

Poslední místo k lyžocvání! Skiareál se nachází v okolí nejvyšší hory Moravy Pradědu – 1492 m n. m. Tento moravský „ledovec” láká především svými přírodními krásami a vynikajícími sněhovými podmínkami. Okolní terény uspokojí příznivce sjezdového i běžeckého lyžování, kteří mohou za sněhem přijet již koncem října a sníh se obvykle udrží až do začátku května. Běžkaři naleznou velké množství značených tras všech obtížností s nádhernými i dalekými výhledy po okolních kopcích.