|
Od železniční stanice (515 m n.m.) se vydáme po zeleně značené stezce č. 4804 cca 0,3 km po asfaltové silnici jihozápadním směrem k rozcestí „U kostela" (506 m n.m.).
Západním směrem bychom mohli pokračovat po modré směrem do Horní
Lipové, my se však vydáme po zelené. Ta nás přes louky asi po jednom
kilometru dovede k místu zvaném „U obrázku", nad
známý lyžařský areál Miroslav, kde se nachází chata v níž se
můžeme případně občerstvit. Z tohoto místa se vydáme po kamenivem
zpevněné lesní cestě zvané Horní Miroslav, krátce projdeme lesem a dále
stoupáme kolem luk, které jsou známy výskytem některých zvláště
chráněných druhů rostlin. Asi po patnácti minutách chůze se opět
vnoříme do lesa a po další čtvrthodince pochodu se dostaneme
k rozcestí „Miroslav" (800 m n.m.). Zde zelená
značka končí a my se dostaneme na žlutě značenou stezku č. 7804, jež
vychází z železniční stanice v sousedním
Jeseníku. Dále pokračujeme
vcelku mírným stoupáním vzrostlým lesem, kde se střídají smrkové
monokultury s bučinami. Po 1,5 km dojdeme k rozcestí „Pod
strmým" (879 m n.m.), které již svým názvem napovídá, že nás na dalším
úseku.....
Dále pokračujeme
vcelku mírným stoupáním vzrostlým lesem, kde se střídají smrkové
monokultury s bučinami. Po 1,5 km dojdeme k rozcestí „Pod strmým" (879 m n.m.),
které již svým názvem napovídá, že nás na dalším úseku čeká výraznější
stoupání (čeká nás ještě převýšení téměř 450 m). Asi 200 m od rozcestí
se cca 50 m západně od stezky nachází kamenný pramen zvaný Antonius quelle (907 m n.m.),
který zde vybudovali původní němečtí obyvatelé v roce 1934. Na
tomto místě, zvaném též „U Antoníčka" se můžeme osvěžit pramennou
vodou. Vrátíme se zpět na stezku a dvakrát přejdeme asfaltovou silnici
podle lesníků zvanou Obří skály. Po přechodu cesty vstupujeme na území Národní přírodní rezervace Šerák - Keprník,
což znamená, že se budeme chovat ohleduplně a budeme dodržovat pokyny
uvedené na tabuli označující začátek rezervace. Jedná se zejména o
zákaz vstupu mimo značenou stezku. Turisté si často krátí trasu výstupu
a tím způsobují půdní erozi. Eroze je zapříčiněna sešlapem vegetace a
narušováním půdního krytu, což má při značném sklonu svahu a vysokých
srážkových úhrnech velmi negativní dopad. Po prohlédnutí tabule Správy
CHKO Jeseníky a načerpání základních informací o rezervaci dále
stoupáme po úzké pěšině serpentýnami, které mají celkem deset ostrých
zatáček. Místy se nám otvírají pěkné výhledy směrem na údolí Staříče,
údolí Bělé a na přilehlé vrcholy Rychlebských hor, Zlatohorské
vrchoviny a Hrubého Jeseníku. Jak stoupáme můžeme pozorovat změny
lesního porostu. S přibývající nadmořskou výšku se jeho charakter
značně mění - smrkové porosty se přizpůsobují extrémním klimatickým a
stanovištním podmínkám zejména svým menším vzrůstem a tvarem koruny.
V tomto pralese, který většinou dosahuje stáří v rozmezí
150-ti až 170-ti let nalezneme také ekotyp jesenického horského smrku
s příměsí jeřábu a javoru klenu. Jakmile dokončíme výstup strmým stoupáním, dojdeme k rozcestí „Pod Šerákem" (1280 m n.m.),
kde se k nám zprava připojuje modrá značka vedoucí od Obřích skal.
Pokračujeme po kamenité stezce jihozápadním směrem a po pěti minutách
chůze narazíme na turistickou chatu Jiřího, která se
nachází na východním úbočí Šeráku v nadmořské výšce 1325 m. Od
chaty se nám otevřou krásné výhledy na východní část Rychlebských hor,
Zlatohorskou vrchovinu s plošinou Revízu, údolí Bělé a celý hřbet
Medvědské hornatiny až po sedlo Videlský kříž. Jižně od chaty se vypíná
mohutná hora Keprník (1423 m n.m.). Samotný vrchol Šeráku (1351 m n.m.)
se nachází 150 m jihozápadně od chaty, ale přístup na něj je
z důvodu výskytu vzácné vegetace zakázán. Chata, kde je možné se
občerstvit je rovněž průsečíkem několika turistických tras, takže máme
na výběr, kterým směrem se vydáme.
|
