|
Lázně Jeseník – Priessnitzovy léčebné lázně a. s. |
 |
 |
 |
|
Napsal uživatel PhDr. Alois Matuška
|
|
Úterý, 14 červen 2005 12:23 |
V údolí, sevřeném ze dvou stran masívem Hrubého Jeseníku a Rychlebskými
horami se nachází město Jeseník (dříve Frývaldov). Asi 2 kilometry nad
městem leží světoznámé lázně Jeseník, založené místním prostým sedlákem
v osadě kdysi nazvané Gräfenberk. Lázně leží v malebné poloze na
svazích Studničního vrchu, v průměrné nadmořské výšce 620 m, v
nejsevernějším výběžku Slezska a Moravy. Areál zdejších lázní, citlivě
zasazený do krajiny, tvoří dominantu širokého okolí. Lázně mají
mimořádně příznivé klimatické podmínky a umožňují léčit hosty v
kterémkoliv z ročních období. Ze tří stran je chrání vysoké hřebeny
hor, pouze směrem na východ je údolí otevřeno do nádherných polských
rovin....
Říká se, že prý bohové zařídili, že voda z
Gräfenberku nejen chutná, ale také uklidňuje a dokonce léčí. Ve
dvacátých letech 19. století na ni vsadil "vodní doktor" Vincenz
Priessnitz a jeho neduživí klienti se uzdravovali jako zázrakem. Za
svou existenci a pozdější proslulost tedy lázně vděčí Vincenzi
Priessnitzovi, místnímu rodáku a zakladateli vodoléčby, který v roce
1822 založil právě na Gräfenbergu první vodoléčebný ústav na světě. V
blízkém okolí, především na svazích Studničního vrchu, vyvěrá ze země
80 registrovaných a pojmenovaných pramenů. Dobře ošetřované prameny
dodnes poskytují stálý dostatek životodárné tekutiny. Priessnitz byl v
tomto první na světě, ale byl také člověk, podle jehož rad a vzoru
vyrostly desítky vodoléčebných ústavů u nás i po celé Evropě.
Po jeho smrti se stal roku 1851, podle závěti a na přání vdovy Sofie
(Žofie) Priessnitzové, jeho důstojným pokračovatelem doktor Josef
Schindler (1814 - 1890), vynikající lékař a majitel vodoléčebného
ústavu, zřízeného podle Priessnitzova vzoru jako první v Čechách, a to
v Potočné v Jizerských horách. Josefu Schindlerovi se podařilo získat
důvěru pacientů tím, že pokračoval v metodách svého předchůdce. A navíc
oproti Priessnitzovi více docenil význam lékařské vědy. Umožnil proto
na Gräfenberku medicínské studium vodoléčby dalším lékařům a zejména
díky němu zná medicína jesenické lázně a Priessnitze dodnes.
Gräfenberk hostil řadu známých osobností tehdejší doby, přivítal i
rakouského císaře Františka Josefa I. Léčil se zde český básník
J.K.Chmelenský (1838), také německý básník H. Laube, nebo dánský sochař
H.W.Bissen. V lázních koncertoval i skladatel Franz Liszt. Na vlastním
léčení pobýval v Jeseníku 2x i ruský spisovatel N. V. Gogol. V roce
1949 byla Gogolovi na domě, němž bydlel za svého prvního pobytu
(r.1845) odhalena pamětní deska o něco později také druhá deska na
sanatoriu Priessnitz, kde pobýval ve druhé polovině června 1846. V té
době Dr. Schindler rovněž otevřel lázně zdravé konkurenci, zařídil si
také své vlastní léčebné domy. Protože se vedení tak rozsáhlého ústavu
za krátko ukázalo být nad síly jediného člověka, vzniklo brzy lázeňské
kuratorium (výbor), které vedl Dr. Schindler a čtyři Priessnitzovi
dědici. Původní Priessnitzovy metody a postupy byly doplňovány o další
vědecké poznatky, o hlediska rozvoje moderní medicíny, především o
poznatky fyziologie a patologické anatomie.
Po Schindlerově smrti roku 1890 jej nahradil ve správě lázní jeho
asistent Dr.Eduard Emmel, jehož otec byl zakladatelem prvního
vodoléčebného ústavu v Rakousku. Emmel vodoléčbu obohatil o další
metody, především o masáže k vodoléčbě. Rakouský důstojník a vlastenec
Johann Ripper, jako předseda Moravsko-slezského sudetského horského
spolku, otevřel město a lázně turistickému ruchu. Tomu také významně
napomohla i železnice, která dorazila do města Jeseníku roku 1888.
Příchodem známého neurologa Dr.Rudolfa Hatscheka se lázně začínají také
v tomto oboru profilovat. Zvýšila se tak vědecká úroveň lékařství na
Gräfenberku, a tím samozřejmě i příliv nových pacientů.
Na přelomu století byla dokončena desítka nových lázeňských domů,
restaurací a dalších zařízení. Gräfenberk se začal přizpůsobovat velkým
světovým lázním a letoviskům. S nástupem 20. století se změnilo i
majetkoprávní postavení lázní, v roce 1909 byla uzavřena smlouva o
zřízení společnosti „Priessnitzovy léčebné lázně v Gräfenberku, s. r.
o.". Nová společnost okamžitě zahájila velkorysou výstavbu sanatoria
Priessnitz s 300 pokoji, jež bylo vybaveno tehdy nejmodernějším
léčebným zařízením a veškerým komfortem. Gräfenberk tak opět získal na
světovosti. V roce 1911 se zde léčilo už přes čtyři a půl tisíce
pacientů.
Krátce po dostavění sanatoria Priessnitz přišel na Gräfenberk doktor
medicíny a filosofie Josef Reinhold (1885 - 1947). Tento skvělý
psychiatr a psycholog, dokázal spojit Priessnitzův odkaz s nejnovějšími
vědeckými poznatky. Zavedl léčení neuróz všeho druhu a pod jeho vedením
vyrostly lázně ve známé psychiatrické a neurologické pracoviště s
výbornými diagnostickými a léčebnými postupy. Rozvíjejí se
elektroléčebné metody a stvrzuje se psychiatrická tradice lázní. V
polovině 20. let minulého století narostl počet hostů v lázních na
dvojnásobek oproti roku 1911. V té době už přijížděla do lázní také
bohatá klientela z řady států Evropy, ale i z USA a Kanady. V roce 1938
byl dr. Reinhold nucen z rasových důvodů emigrovat do Polska, kde byl
později Němci zatčen a uvězněn v koncentračním táboře. V létech druhé
světové války byla lázeňská zařízení Gräfenberku využívána pro
rehabilitaci raněných německých vojáků, později byla část objektů
zabrána pro děti z bombardovaných německých měst. Po roce 1945 byla
budoucnost lázní nejasná. Ale v roce 1946 se vrátil do Jeseníku dr.
Reinhold a provozoval tam svojí praxi až do náhlé smrti (1947).
Postupně se dařilo v Jeseníku dále provozovat tradici lázeňství,
přičemž byla léčba zaměřena také na neuropsychiatrická onemocnění, v
menší míře také na odstraňování následků otrav těžkými kovy a hlavně na
nemoci cest dýchacích.
V roce 1953 lázně Gräfenberg převzal stát a byl pak jejich správcem
celých 38 let. V roce 1955, funkci ředitele lázní přijal primář a
psychiatr Dr.Jaromír Rubeš a lázně tak mohly navázat na své tradice.
Rozvíjejí se nové postupy balneopsychiatrie, daří se s nejmodernějšími
poznatky vybudovat tradiční, avšak vědecky obohacenou „léčbu duše
vodou". Především jeho zásluhou proběhla v lázních v roce 1959 také
První mezinárodní konference o neurózách. V 80. letech se v Lázních
Jeseník léčilo v průměru 8 000 pacientů ročně. Po roce 1989 byly státní
lázně Jeseník zprivatizovány. Stala se z nich jedna akciová společnost,
která do svého názvu pojala jméno svého slavného zakladatele. Dnes jsou
tak provozovatelem lázní „Priessnitzovy léčebné lázně a.s.". Ve znaku
mají jesenické lázně lva, symbolizujícího vítěznou cestu právě
Priessnitzovy vodoléčby, ale i lva zavazujícího, že pokračovatelé a
následovníci proslulého "vodního doktora" budou i nadále léčit čistými
přírodními prostředky, spolu s nejnovějšími poznatky vědy a medicíny
tak navracet pacientům a návštěvníkům lázní zdraví a radost ze života.
Lázeňská zařízení a objekty v Jeseníku se v současnosti neustále
modernizují a již nyní dosahují evropské úrovně. Priessnitzovy lázně
navštěvuje v nejrůznějších formách léčebných pobytů ročně kolem 15 000
klientů, přičemž více jak pětina hostů je ze zahraničí. Zdejší
mikroklima je velmi vhodné zejména pro léčení horních a dolních cest
dýchacích, potíží krevního oběhu, nervové soustavy a vegetativního
nervstva. Lázně vedle standardních léčebných pobytů pořádají i
krátkodobé ozdravné pobyty, které mají za cíl zvýšit tělesnou i duševní
kondici klientů.
www lázní: www.priessnitz.cz
|
|
Aktualizováno ( Čtvrtek, 30 červen 2005 23:40 )
|
|
