Čeština (Česká republika)GermanEnglish (United Kingdom)Polish (Poland)

Links

Kontakty

Server

Alle Texte und Bilder befinden sich im Eigentum der einzelnen Autoren und verboten ist, ohne ihre
Zustimmung in irgendeiner Weise verbreiten oder zu veröffentlichen

jeseniky.org , moravskehory.com , jesenicko.biz , sumpersko.eu optimiert für: 1024x768 und höher, IE 5,0

Copyright Němčík design
2003 - 2008 Alle Rechte vorbehalten


Support: Kraliq 2005

Erstellt in Joomla!

PageRank



Kaltenštejn PDF Drucken E-Mail
Geschrieben von: http://www.castles.cz   
THURSDAY, 01. JUNE 2006 12:19
Share
Image
Zdroj: Castles.cz
Image
Poloha na mapě


Popis exteriéru:

Rozsáhlý hrad stával na kopci u Černé Vody. Areál má tvar nepravidelného oválu s osami délky zhruba 120 a 30 - 70 m. Přístupová cesta vedla od jihu. První bránou v čtverhranném stavení se vstupovalo do úzkého koridoru sevřeného mezi hradbami; zde se cesta asi po 40 m lomila k východu, aby dalšími 3 branami vústila do oválného hradního jádra. To sestávalo z dvojdílného, podsklepeného paláce na východě a okrouhlé, minimálně třípatrové hlásky (bergfritu) o průměru 10,6 m, která stála volně uvnitř nádvoří. Tato struktura je typická pro hrady vystavěné rodem Wüstehubů. Věž byla s palácem propojena v patře pavlačí. V jejím suterénu byla objevena neobvyklá malá prostora, která snad sloužila tezauračním účelům. Z pohledu vojenské techniky 15. století bylo opevnění hradu velmi zastaralé - dlouhé rovné úseky hradeb vyžadovaly velké množství obránců, nikde není patrná vážná snaha o aktivní obranu. Jedinou výjimku představuje čtverhranná dovnitř otevřená flankovací věžice v sousedství první brány, kterou lze datovat někam do období počátku husitských válek.

Popis interiéru:

Nedochoval se.

Současný stav

Z hradu se do dnešní doby dochovalo 20 m vysoké torzo hlásky (bergfritu) - jejíž polovina byla odstřelena při demolici hradu na počátku 16. století -, mohutné trosky hradeb a sklepy bývalého hradního paláce. Situace je ale dosti nepřehledná, protože areál je značně překryt terénními nánosy a zarostlý lesem. Zevrubný archeologický průzkum lokality s návaznou konzervací zdiva by byl více než žádoucí.

Historie objektu:

Hrad Kaltenštejn byl vybudován po roce 1290; v soupise majetku vratislavského biskupství z té doby se ještě neuvádí. V roce 1295 již ale informuje Bolek I. Svídnický vratislavského biskupa, že vykoupil Kaltenštejn z rukou nepřátel církve. Nový hrad si zřejmě za kratičkou dosavadní dobu stačil vybudovat takovou pověst, že měl být podle návazného rozsudku krakovského biskupa buď zbořen, nebo předán do rukou vratislavského biskupa. Naštěstí byla realizována druhá varianta, jak dokládá zmínka o bratru vratislavského biskupa coby kaltenštejnském purkrabím v roce 1299. Kdo byl oněmi tajemnými škůdci, kteří hrad vybudovali, s jistotou nelze rozhodnout. Je ale dosti pravděpodobné, že se mohlo jednat o rod Wüstehubů, obávaných loupeživých rytířů, kteří na počátku 14. století prakticky uchvátili část území na Jesenicku a Javornicku a ze svých sídel pořádali pustošivé nájezdy na majetky vratislavského biskupství, ba i do Čech. Významným podpůrným důkazem této domněnky je podoba hradního jádra, které je stavebně velmi podobné průkazně wüstehubovským hradům Kolštejnu a Frýdberku. V první polovině 14. století náležel hrad rodu Haugwitzů. Jeho význam však rostl, takže v roce 1345 se vratislavský biskup Přeclav z Pogarel rozhodl získat jej zcela do majetku biskupství. U příležitosti převodu majetku biskup dokonce označil Kaltenštejn jako „mocně opevněný, vznešený, velmi užitečný a výnosný pro niskou zemi“. Od té doby byl Kaltenštejn vždy jednou z nejpevnějších bašt katolictví na Jesenicku. Přesto při husitské ofensivě na počátku roku 1428 namířené proti vratislavskému biskupovi Konrádovi IV. nepatřil k místům, která by se husité pokusili dobýt. Až v roce 1441 se jej lstí zmocnil rytíř Zikmund Rachna, který sem unesl jednu z dcer kladského královského hejtmana Půty z Častolovic. Proto byl hrad obležen biskupskou hotovostí a bez větších problémů dobit 11. března 1441. Obránci hradu byli oběšeni a Rachna sám krutým způsobem umučen. Jak ukázalo toto obležení, opevnění Kaltenštejna bylo již v té době beznadějně zastaralé a vyžadovalo rozsáhlou modernizaci. Na to poukazuje i předávací protokol sepsaný na příkaz kanovníka Jana Sneschewicze v roce 1443; velmi podrobný dokument je cenným svědectvím o podobě a stavu hradu - dozvídáme se z něj např., že Kaltenštejn měl čtyři brány, vlastní mlýn, pivovar a pilu. Musel tudíž být stavbou značného významu. Přesto však navrhované stavební úpravy, které měly vést k výraznému zesílení jeho opevnění - stavba druhé hlásky a tří až čtyř flankovacích bašt - nebyly realizovány. Přesto sehrál roli největší opory moci církve v oblasti ještě jednou - v 60. letech 15. století době rozkolu mezi biskupem Joštem z Rožmberka a „kališnickým“ králem Jiřím z Poděbrad, kdy byl protiváhou nedalekému Edelštejnu. Biskupovou smrtí roce 1467 došlo k částečnému zklidnění situace a Kaltenštejn pak už v dějinách vážnější úlohu nehrál. Ba naopak - dubloval úlohu sousedního Frýdberku. Navíc v době, kdy obce v oblasti, z jejichž daní byly hrady vydržovány, byly neustálými válkami značně zpustošeny. A tak pravděpodobně v roce 1505 nechal administrátor biskupství Jan Thurzo Kaltenštejn za 1400 zlatých vykoupit a rozbořit. Správa území připadla Frýdberku a stavebního materiálu z Kaltenštejna bylo údajně použito k opravám hradu v Javorníku.

Přístup k objektu:

 5 km po značce ze Žulové.
 Po silnici ze Staré Červené vody
 Po silnici ze Žulové
 Autobusem ze Žulové
 Autobusem ze Žulové

Fotogalerie:

Image
pokus o hmotovou rekonstrukci podoby hradu ve 13. století dle P. Kouřila a kol.
Image
pokus o hmotovou rekonstrukci podoby hradu v 15. století dle P. Kouřila a kol.
Image
Profil
Image
Věž
Image
Věž
Image
Klenba
Image
Zeď
Image
Brána

 

 
 
Jeseniky: Ubytování v Jeseníkách | Jeseniky.org | Turistika Jeseníky | Lyžařská střediska v Jeseníkách | Počasí Jeseníky | Zajímavosti a novinky z Jeseníků | Live kamery Jeseníky