Čeština (Česká republika)GermanEnglish (United Kingdom)Polish (Poland)

Links

Server

Alle Texte und Bilder befinden sich im Eigentum der einzelnen Autoren und verboten ist, ohne ihre
Zustimmung in irgendeiner Weise verbreiten oder zu veröffentlichen

jeseniky.org , moravskehory.com , jesenicko.biz , sumpersko.eu optimiert für: 1024x768 und höher, IE 5,0

Copyright Němčík design
2003 - 2008 Alle Rechte vorbehalten


Support: Kraliq 2005

Erstellt in Joomla!

PageRank



Hrad Mírov PDF Drucken E-Mail
Geschrieben von: Regionální a městské informační centrum Šumperk   
SUNDAY, 18. APRIL 2010 00:00
Share
ImageDominantu obce představuje mohutný hradní komplex. Původně měl pravidelnou obdélníkovou dispozici a byl oddělen od ostrohu hlubokým příkopem. Dnes jej tvoří mohutná obdélníková třípatrová budova, která má uprostřed věž a křídlo, které odděluje dva vnitřní dvory. Do rozsáhlého předhradí je začleněn kostel sv. Maří Magdalény, raně barokní architektura z poslední třetiny 17. století .....

 

Historie objektu:

Počátky mírovského hradu i jeho další osudy jsou těsně spjaty s olomouckým biskupstvím. Byl vybudován nepochybně proslulým olomouckým biskupem, přítelem krále Přemysla Otakara II. Brunem ze Schauenburka někdy v polovině 13. století jako jeden z řady biskupských hradů, které měly střežit biskupské zájmy v jednotlivých částech země. Po řadě bojů, zejména se zábřežskými Tunkly se začalo počátkem 80. let 15. století s velkou opravou hradu, která však přerostla v jeho přestavbu z výlučně vojenské pevnosti na pohodlnější letní biskupské sídlo. Mírov se také stal sídlem hospodářské správy panství.

Ve stavebních úpravách hradu pokračoval v polovině 16. stol. biskup Marek Kuen, za něhož získala mírovská pevnost v podstatě nynější rozlohu. K hornímu zámku bylo připojeno podkovovité předhradí a do pásma hradeb byl pojat i mírovský kostel, který stál původně mimo hradby v městečku, takže kromě staré hradní kaple měl hrad i vlastní kostel.

V době počínajícího rekatolizačního úsilí olomouckých biskupů, zejména počínaje Stanislavem Pavlovským (1579 - 1598), stále zřetelněji vystupuje do popředí také role mírovského hradu jako vězení pro nepořádné a luterství či kališnictví nakloněné duchovní. Nebyla to role zcela nová. Již ve 14. a 15. století sloužil Mírov jako vězení pro odbojné a neposlušné biskupské many a pro provinilé biskupovy služebníky, v 15. století je pak řeč i o provinilcích ze stavu duchovního, kteří nakonec mezi nedobrovolnými obyvateli hradu převládali.

Po švédských válkách byl hrad značně poškozen a hrozící turecké nebezpečí přinutilo biskupa Karla z Liechtenštejna-Kastelkornu, že v roce 1665 zahájil generální přestavbu zchátralého hradu. Jejím konečným cílem byla výstavba moderní barokní pevnosti, která by v sobě spojovala účely obranné s požadavky vysokého komfortu a vytříbeného estetického cítění uměnímilovného biskupa. Proto bylo pro vybavení mírovského hradu svezeno vše krásné a cenné, co bylo možno opatřit, a Mírov náležel tehdy k nejkrásnějším panským sídlům u nás. Charakter pevnosti zvyšovala rozsáhlá hradní zbrojnice, po Bítově druhá největší na Moravě, do níž bylo soustředěno i množství tureckých zbraní včetně krásné soupravy tureckých stanů.

Rok 1848 přinesl jako důsledek zrušení poddanství i zrušení zdejšího arcibiskupského vrchnostenského úřadu. Zmizela odtud i kněžská káznice a v roce 1855 prodal arcibiskup opuštěný hrad moravskému místodržitelství, které sem přeneslo státní věznici ze Špilberku. Velké stavební adaptace, prováděné v 1. 1850 - 1870, zničily bohužel řadu cenných barokních a renesančních detailů hradu.

Za okupace se hrad stal věznicí gestapa, kterou prošla i celá řada vedoucích funkcionářů ilegální KSČ Později tu byli vězněni nemocní vězni.
V současné době patří k nejtěžším věznicím v ČR.
Mírov je věznicí se zvýšenou ostrahou. Má oddělení s ostrahou, oddělení se zvýšenou ostrahou a oddělení pro výkon doživotních trestů. Do budoucna má ve věznici zůstat oddělení pro výkon doživotních trestů. Počet odsouzených na Mírově je omezen kapacitou 352 osob (údaj ke dni 30.5.2001).

V objektu hradu je nyní věznice. V nedávné době proslula útěkem vězně Kájínka.

 

Poloha na mapě

 

Hrad není přístupný veřejnosti

Přístup k objektu:

 Mírov
 Po silnici ze Zábřehu do obce Mírov
 Mírov
 Mírov
 Zábřeh

Fotogalerie:

Image Image

Image

 

 
 
Jeseniky: Ubytování v Jeseníkách | Jeseniky.org | Turistika Jeseníky | Lyžařská střediska v Jeseníkách | Počasí Jeseníky | Zajímavosti a novinky z Jeseníků | Live kamery Jeseníky